Spořitelny a záložny v Holešově

Pokud někoho dnes překvapuje množství bank v Holešově, tak nabízím menší návrat do období První republiky. Mimochodem z činností těchto ústavů by si dnešní banky mohly vzít příklad…

Na úpatí Bílých Karpat na rozhraní Valašska a Hané jest položeno okresní město Holešov. Svou přirozenou polohou a komunikačními prostředku bylo odedávna předurčeno k tomu, aby se stalo hospodářským a peněžním střediskem kraje. Proto rozvil se tu již dávno čilý obchod, vznikaly četné živnosti a řemesla, jakož i řada průmyslových závodů. Zvláštní zmínky zasluhují po celé střední a východní Moravě známé holešovské trhy obilní a dobytčí, jejichž význam byl poslední dobou zatlačen obilním monopolem.
Všechny tyto okolnosti byly příčinou zámožnosti obyvatelstva a daly podnět k vzniku četných peněžních ústavů, jichž je v Holešově sedm.

Alois Kryštůfek, správce Městské spořitelny

Kontribučenská záložna v Holešově

Byla nejstarší záložnou v Holešově, založena roku 1864 přeměnou tehdejšího obilního fondu ve fond peněžní. Včele záložny stál 17členný výbor a spravuje ji předsednictvo. Záložna mohla přijímat vklady, poskytovala půjčky hypotekární i směnečné, financovala meliorace, kanalizace, scelování pozemků atd.

Kmenové jmění 240 178,25 Kč, reservních fondů 81 335 Kč.

Spořitelna města Holešova

Založena 1. srpna 1894 městskou správou Holešova a převzala na základě usnesení obecního zastupitelstva ze dne 12. března 1892, schváleného usnesením zemského výboru markrabství mor. ze dne 21. května 1892, neobmezené a neodvolatelné ručení celým svým jměním a poplatní silou za vklady, jejichž zúročení i všechny jiné závazky spořitelny.

Účelem spořitelny jest, aby podporovala smysl pro pracovitost a spořivost v nejširších kruzích obyvatelstva a poskytla jim možnost úspory bezpečně na úrok ukládati a je rozmnožovati.

Statistika vkladů vykazuje výsledky:

koncem roku	vkladatelů	s obnosem Kč
1904	422	433 908,82
1914	2211	2 778 439,10
1924	3839	12 007 936,53
1934	5107	23 219 871,12

Spořitelna financovala novostavby rodinných domků a umožnila tak výstavbu celých ulic a částí předměstí (Školní ulice, Nová ulice, ulice Na střelnici, celá nová čtvrť na záboru velkostatku na Újezdech, Třída legií a živnostenská, čtvrť nová kolonie Na Privátce).

K 1. lednu 1935 vykazovala 23 219 871,12 Kč vkladů, 17 780 589,57 Kč zápůjček, deposit v úschově a správě 8 155 647,62 Kč a 2 417 672 Kč reservních fondů. Největší peněžní ústav v politickém okrese holešovském.

Přísné tajemství zachovává spořitelna o vkladech vůči všem osobám a ´řadům a nemůže ji nikdo nutiti ke sdělení kdo a kolik má u spořitelny uloženo.

Občanská záložna v Holešově

Nejstarší peněžní ústav holešovský – Občanská záložna v Holešově – jest zároveň jedním z nejstarších peněžních ústavů tohoto typu na Moravě. Byla založena roku 1863. V roce 1883 podporovala značnými částkami zřízení živnostenské školy pokračovací a v roce 1885 usnadnila svou finanční pomocí stavbu měšťanských škol.

Celé generace střadatelů naučily se u ní spořiti a vážiti si těžce vydělaných peněz, které Občanská záložna jako svěřené peníze s úzkostlivou péčí střeží a vkladatelům dobrým úrokem rozmnožuje, neboť jako svépomocný ústav nemá na mysli pouze výdělek, nýbrž především a hlavně dobro svých členů.

Rozvoj záložny v pěti letech (1930 – 1934):

období	členů	reservy	vklady	půjčky	obrat
1930	940	545 107,15	6 194 177,06	7 221 152,30	22 547 250 50
1931	940	638 200,10	6 565 823,05	6 957 286,45	23 064 372,10
1932	1042	658 736,60	6 682 233,20	6 964 507,60	22 563 242,25
1933	1136	715 051,25	7 183 860,15	5 907 828,25	26 898 137,90
1934	1220	799 451, 90	8 366 919,20	7 941 140,00	43 052 023,35

K 1. lednu 1935 vykazovala vkladů 8 386 949,20 Kč, 7 941 139,99 Kč zápůjček, 690 221,89 Kč reservních fondů a 49 230 Kč závodních podílů.

Živnostenská záložna v Holešově

Bylo dávným přáním holešovského živnostnictva a obchodnictva míti svůj vlastní peněžní ústav. Snaha o založení vlastního ústavu došla splnění v roce 1908, kdy bylo založeno Úvěrní družstvo okresní jednoty živnostenských společenstev v Holešově, z.s. s o.r., kterýžto název změněn v roce 1914 na Živnostenskou záložnu v Holešově.

Živnostenská záložna representuje dnes po Městské spořitelně největší lidový peněžní ústav v okrese holešovském.

K 1. lednu 1935 vykazovala vkladů 12 925 291,45 Kč, půjček 13 237 075,35 Kč, reservních fondů 670 246,15 Kč a závodních podílů 357 800 Kč.

Svou podporou Živnostenská záložna uvedla ve skutek mnohou důležitou akci, hlavně pokud se týče města a jeho podniků. Zapůjčila peníze na stavbu obecních činžovních domů, umožnila levnou zápůjčkou stavbu tělocvičny při dívčí měšťanské škole.

filiálka Moravské banky

Zřízena v Holešově v roce 1912 jako filiálka Moravské agrární a průmyslové banky, která se změnila fúzí několika moravských bank na Moravskou banku.

Spořitelní a záloženský spolek

Rok před válkou r. 1913 založen byl jako šestý místní peněžní ústav. Zůstatek vkladů k 1: lednu 1935 vykazuje 558 339,40 Kč, půjček 616 627,55 Kč, reservních fondů 55 700 Kč a závodních podílů 10 000 Kč.

filiálka Pozemkového ústavu

Zřízena po válce v roce 1920 filiálka Pozemkového ústavu, zaps. spol. s r. o. v Olomouci.

Úsporné kroužky

Kromě všech spořitelen, záložen a bank existovaly i úsporné kroužky jako například Úsporný koužek “Včelka” při straně národních socialistů v Holešově.

Neodvislým Vás nečiní to – co vyděláte – nýbrž to – co uspoříte

Zdroje informací:

• Holešov město a okres, vydala Národohospodářská propagace Československa Praha, Brno, Bratislava – šéfredaktor Robert Jarůšek, kolektiv autorů.
• Vkladní knížky jednotlivých spořitelen a záložen.