O městu Holešov (Holleschau)

pohled města Holešova, Fr. Stelzig

Jak se dopravit?

  • Pěšky a to ze všech světových stran.
  • Na kole s využitím kvalitních cyklostezek č. 5033 (Kroměříž – Němětice) nebo č. 5036 (Holešov – Dešná).
  • Autem i autobusem po jakékoliv silnici, protože všechny vedou do Holešova ;-). Přesněji, od Zlína i Přerova po silnici II. třídy č. 490, od Kroměříže po silnici II. třídy č. 432 a v budoucnu i po nové rychlostní silnici R49.
  • Vlakem po trati č. 303 Kojetín – Valašské Meziříčí. Jízdní řád na www.vlak.cz.
  • Letecky již jen do nejbližší Ostravy nebo Brna, v případě velkých mezinárodních letišť – Praha, Vídeň, Bratislava a pak s využitím možností výše. S letištěm Holešov již do budoucna nepočítají :-(, tak možná zůstane jen u počasí.

Co určitě navštívit?

Zámek – exteriérZámek a zámeckou zahradu – zámek představuje reprezentativní venkovské feudální sídlo mající kořeny ve středověku. Budován od 17. století na místě tvrze podle návrhu Filiberta Luchese. Jedná se o čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu s uzavřeným dvorem a polygonními narožními věžemi. Budova raně barokního zámku je obehnána příkopem. Interiéry zdobeny italským malířem H. Cavallim. K zámku přísluší rozsáhlý park, který patří svou rozlohou 62 ha a výstavbou k nejvýznačnějším na Moravě. Působivý vodní systém symbolizuje Neptunovo žezlo – trojzubec. Více informací zde, obrázková galerie zde.

Zámeckou kovárnu (Zemanovu) – vznikla v době vlastnictví rodu Rottalů. Jedná se o nízký domek v blízkosti zámku v němž je zachováno původní vybavení kovárny. Více informací zde.

Šachova synagoga – interiérŠachovu synagogu a židovský hřbitov – Šachova synagoga (1560) patří mezi nejvýznamnější památky v celé České republice. Jelikož je tato synagoga dnes už jedinou synagogou tzv. polského typu, která se takto v originále zachovala a dodnes, bývá označována dokonce jako světový unikát. Díky existenci Nové synagogy (1893 – 1942, video) přestála i 2. světovou válku, protože byla používána jako skladiště. Jedná se o samostatně stojící budovu nepravidelného obdélníkové tvaru o třech podlažích: předsálí, ženská galerie a talmudská škola. V galerii a škole je dnes expozice Židé a Morava. Nedaleký židovský hřbitov s přibližně 1500 náhrobky včetně vzácných složených ze dvou desek do štítu. Nejvzácnější hrobkou je hrob Sabbataje ha-Kohena ang (1621 – 1663) – Šáchův náhrobek. V obřadní místnosti se nachází muzeum místní židovské čtvrti. Více informací o židovském městě zde.

Filiální kostel sv. Anny – barokní stavba v blízkosti zámku, stojí na místě, kde původně stával kolem roku 1530 bratrský dům. V roce 1743 byl po mnoha letech tento zpustlý kostel přestavěn a rozšířen o nový presbytář. Jedná se o jednoduchou jednolodní stavbu s celkem pěti oltáři. V průčelí kostela je čtyřboká věž, v které dříve visely tři zvony (v 1. sv. válce odevzdány na vojenské účely). Více informací zde.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie – exteriérFarní kostel Nanebevzetí Panny Marie a Černou kapli – postaven podle projektu italského architekta Filiberta Luchese na konci 17. století. Jde o trojlodní barkoní stavbu s jednou věží. Kromě hlavního oltáře se uvnitř nachází i deset vedlejších oltářů v bočních lodích. Vnitřní výzdobu převážně provedl sochař a štukatér Jan Jiří Schauberger. Ve věži kostela jsou dva zvony, sv. Jakub (1596) a sv. Václav (1597). K epištolní straně presbytáře je přistavěna Černá kaple (1748). Má dva oltáře, Očistcový a Smrtelných úzkostí, postavené proti sobě. Slouží jako hrobka rodů Rottalů a Vrbnů. Více informací zde.

Náměstí Dr. E. Beneše s morovým Mariánským sloupem a muzeum, kapli svatého Kříže nebo Mohylu v Americkém parku…

Historie města

Pojmenování
Holešov je jméno vlastnické, poukazující na zakladatele Holeša
1131 Golesouici
1275 de Holešow
1295 de Holyssow
1320 in Holeschow
1328 Holessaw
1405 de Holessew
1504 do Holessowa
1520 v město jeho Holessowie
1520 hrad Holessow
1537 v gruntech holessowskych
1626 z Holessowa
1720 Holeschau
1846 Holleschau, Holešov

Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras jantarové stezky. V katastru obce byla objevena nejstarší neolitická osada (cca 7–6 tis. let př. n. l.), vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (cca 2000 př. n. l.) – průzkum. V písemných pramenech se Holešov poprvé připomíná roku 1131 jako trhová osada, ležící kolem trojúhelníkového náměstí ve vidlici cest směrem na Kroměříž, Uherské Hradiště a přes Přerov do Polska. Vpádem Tatarů byla tato osada zničena, brzy však byla znovu vybudována, v roce 1272 je již osada zmiňována jako městečko.

Přerovská brána Do městečka vedly tři brány: Kroměřížská, Žopská a Přerovská (viz. obrázek vlevo). Všechny byly již zbořeny, poslední až v roce 1906. Ve druhé polovině 14. století byl Holešov rozdělen na část alodiální a část manskou. Obě byly v držení pánů Zdeňka a Ješka ze Šternberka s osmicípou zlatou hvězdou v modrém poli. Ješek byl zakladatelem holešovské větve Šternberků. Po roce 1454 se do Holešova přistěhovali Židé, kdy byli dekretem vyhnáni z královských měst. Tím se začíná psát historie židovské části města. Od roku 1487, podle obecní pečeti, nazýván městem.

V roce 1578 se stal držitelem Holešova Jan Krušina z Lichtemburka, po jeho smrti roku 1589 byl v držení Žerotínů. V tomto období reformace byl Holešov rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů.

Rabinát v Holešově (vedení)
Isaac Segal 1630
Menahem Mendel 1646
Eliezer b. Abdeel Isaac 1658
Shabbethai Cohen, „Schach“ 1662
Moses Isaac J. L. Zunz 1668–78
Menahem Mendel 1679–85
Israel Fränkel zemřel 1700
Eliezer Oettinger 1689–1709
Joseph Oppenheim 1710–14
David Strauss 1714–22
Saadia Katzenellenbogen 1723–26
Aaron M. M. Hamburg 1730–59
Joseph Freistadt 1760–65
Isaac b. Abraham 1767–86
Judah Löb Teomin (Judah Lisser) 1788–94
Abraham Stern 1796–97
Menahem Mendel Deutsch 1802–19
Joseph Biach Feilbogen 1841–67
Markus Pollak 1867–93
Jacob Freimann od roku 1893

Roku 1604 prodali Žerotínové panství Ladislavu z Lobkovic, za něhož byla ve městi i okolí prováděna přísná rekatolizace. Jan Sarkander Pozval si rekatolizátora Jana Sarkandera (1576 – 1620, v Holešově 1616 – 1619) před tím než byl tento zatčen a umučen pro zemězradu. V roce 1995 byl papežem Janem Pavlem II. prohlášen Jan Sarkander za svatého. Za třicetileté války (1618 – 1648) byl Holešov vypleněn Valachy a Švédy. V roce 1643 většina města lehla popelem a roku 1645 vypukla ve města epidemie černé smrti.

Po rodu Lobkoviců se v roce 1650 dostává Holešov do držení rodu hrabat z Rottalu. Jan Rottal, zemský hejtman moravský a pobělohorský zbohatlík, učinil Holešov svým sídlem a roku 1651 začal budovat na místě středověké tvrze zámek. Projektantem zámku, dostavěn až v roce 1717, byl významný císařský architekt Filibert Luchese. V roce 1651 získala židovská obec za roční plat významná privilegia. Význam komunity potvrzuje konání prvního synodálního shromáždění v roce 1653, na němž byly upraveny a rozšířeny staré statuty židovských obcí. Nástupci Jana pokračovali v dalším rozvoji panství. V tomto období dochází ke stavbě farního kostela Nanebezvetí Panny Marie (1708) s přístavbou Černé kaple, hrobka Rottalů. Byl založen klášter trinitářů a pro ně přestavěn kostel sv. Anny. Při zámku vznikl i rozsáhlý zámecký park ve francouzském stylu a Holešov se stává významným kulturním centrem. Rod Rottalů vymřel po meči a panství přechází do rukou rodu z Vrbna.

Od roku 1849 existovala samostatná židovská politická obec s vlastní komunální správou. Mapa hejtmanství HOLEŠOVSKÉHO Roku 1850 byly zrušeny magistráty a vrchnostenské úřady a zřízeny úřady císařské. Holešov a okolí se stal hejtmanstvím, později politický okres Holešov, pro věci soudní okresní soud sborový. Politický okres se stával ze tří okresů soudních – holešovský, bystřický a vizovický. Starostou byl zvolen Josef Thomastik.

Starostové
Josef Thomastik 1850–1852
Jan Rossman 1852–1858
Josef Thomastik 1858–1860
Jan Rossman 1860–1865
Vincenc Langer 1865–1875
Ferdinand Kviczala 1875–1880
František Pokorný 1880–1904
František Hauk 1904–1918
Jan Rolek 1918–1919
František Fialka 1919–1923
Jan Rolek 1923–1927
Leopold Válek 1927–1938
Jan Šráček 1938–1940
Antonín Tacl 1940–1941
Vládní komisař
Jan Dutka 1941–1945
(do 6.5.)
Předseda revolučního NV
prof. Dr. Rudolf Plajner 1945
(7.5.-12.5.)
Předsedové MěstNV
Alois Prášil 1945
(13.5.-1.6.)
František Košina 1945–1946
Dr. Miloslav Foltys 1946–1948
František Dehner 1948–1949
František Buršík 1949–1952
Eduard Březina 1952–1953
Evžen Mrázek 1953–1957
Miroslav Pavelka 1957–1970
Ladislav Hudec 1970–1981
Jan Ševčík 1981–1984
JUDr. Václav Lang 1984–1990
Starostové
Antonín Foukal 1990–1995
Ctirad Otta 1995–2006
PaeDr. Zdeněk Janalík 2006-2012
Pavel Svoboda 2012-2014
Mgr. Rudolf Seifert 2014-*

Městský hřbitov, který se rozkládal v dnešních Smetanových sadech, byl téměř po 200 letech v roce 1856 zrušen a nový založen v Souhradech (dnešní Grohova ulice). V roce 1880 byla založena Tělocvično – hasičská jednota Sokol, která se rozdělila o šest let později na část tělovýchovnou a hasičský sbor. 22.09. 1882 došlo k slavnostnímu otevření železniční trati Hulín – Holešov (plán nádraží Holešov), která byla dále budována směrem na Bystřici pod Hostýnem s tím souvisí rozvoj další průmyslu v okolí. Obecná a měšťanská chlapecká škola Františka Josefa I. Po třiceti letech od zrušení hřbitova (1888) byla na jeho místě vybudována podle návrhu holešovského stavitele Antonína Fischera ve stylu české novorenesance Obecná a měšťanská chlapecká škola Františka Josefa I. Nové prostranství bylo roku 1893 využito k uspořádání Národopisné a průmyslové výstavy. V roce 1902 byla postavena nová budova reálného gymnázia. Svým pojetím a vybavením patřila mezi nejmodernější na Moravě.

Kanalizace byla v Holešově prováděna od roku 1909 až do února 1913 přerovskou firmou Uhlíř a Herzán, napojena byla většina městských čtvrtí, ulic a v roce 1912 se připojila na stoku Židovská obec. Od roku 1909 byl Holešov zásobován elektrickým proudem z parního mlýna a elektrárny pana Josefa Janiše. Nevýhodou této elektrárny byla dodávka pouze stejnosměrného proudu. Postupně probíhala výstavba uličního osvětlení.

Pro nedostatek volných míst v měšťanské škole (již rozdělena na chlapeckou a dívčí) byl v roce 1911 zpracován architektem Vladímírem Fischerem plán na stavbu obecné a měšťanské školy v sousedství. Tato nesla název Dívčí obecná a měšťanská škola Boženy Němcové v Holešově.

Hanácko – valašská výstava - 1914 V červenci roku 1914 byla uspořádána krajinská hanácko – valašská výstava. O velikosti výstavy vypovídá 60 tisíc prodaných vstupenek a více než 300 vystavovatelů z celých Čech, Moravy a Rakouska. Pohlednice z výstavy zde. Tato byla bohužel přerušena sarajevským atentátem a počátkem 1. světové války.

1. světová válka

V roce 1914 byly zřízeny lazarety pro raněné v zámku a sokolovně. Stovky mužů byly odvedeny na frontu, odváděny každý rok války. 20.1. 1915 se podle vyhlášky okresního hejtmanství zabavovaly veškeré zásoby pšenice, rzi i mouky. Posléze byly stanoveno množství potravin na den, nařízeny soupisy dobytka a dalších potravin. V roce 1917 musely být k válečným účelům odevzdány zvony filiálního kostela sv. Anny.
Po celou dobu války občané města trpěli nedostatkem stravy a strachem z odvodů na frontu. V letech 1914 – 1917 bylo poskytnuto sedm válečných půjček od peněžných ústavů a občanů v celkové hodnotě 2.812.913 K.

Počty obyvatel
1772 2111 obyv.
1791 3471 obyv.
1835 5145 obyv.
1880 5191 obyv.
1890 4726 obyv. křesť., 913 obyv. žid.
1900 5420 obyv. křesť., 881 obyv. žid.
1921 6603 obyv.
1961 10994 obyv.
1970 10972 obyv.
1980 12317 obyv.
1991 12717 obyv.
2001 12463 obyv.
2006 12266 obyv.
2010 12099 obyv.
2011 11755 obyv.
2013 11728 obyv.

Večer 28.10. 1918 přišla zpráva o vyhlášení samostatnosti, na to proběhly v Holešově velké oslavy a vlády ve městě se ujal Místní národní výbor, který byl tvořen třemi členy z každé politické strany v okrese. Předsedou se stal pan Palacký a místopředsedy pánové Klabusay, Kvasnička, Kubeša, Novák a Vrána. Tento výbor úřadoval až do 10.11. 1918.

Poslední protižidovský pogrom na našem území a celkově čtvrtý na území Holešova se udál 3.12. – 4.12. 1918, tento nabyl takových rozměrů, že muselo být povoláno vojsko z Kroměříže. Výsledkem bylo vydrancování 26 obchodů, 4 hostinců, palírny, 51 židovských domů a dvě oběti na životech. Židovská politická obec byla na základě vládního usnesení 15.5. 1919 zrušena. První snaha o sloučení obcí Holešov a Všetuly nastala 27.3. 1919 a podala ji Městská rada. V roce 1922 bylo usnesením vlády rozhodnuto o nepovolení sloučení, protože pro toto nebylo podstatných důvodů.

Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická. Dne 27.5. 1921 přistoupila obec za člena společnosti SME. To umožnilo již po proběhlé rekonstrukci elektrické sítě (firmou Kolben a spol.) dodávky dostatečného množství elektrické energie. Nová síť byla třífázová 380/220V.

Budování vodovodu Průvodním jevem třicátých let byla nezaměstnanost. V roce 1931 proběhla na náměstí demonstrace za řešení otázek nezaměstnanosti za účasti cca 2000 dělníků. V letech 1931–1932 byla postavena vodovodní studna a vypracována dokumentace městského vodovodu, který začal být budován. Během třicátých let bylo v Holešově provedeno scelování, které bylo dokončeno v roce 1937. Smyslem akce bylo odstranění nedostatků v užívání pozemků (nepravidelné tvary a roztříštěnost). Tím došlo ke sloučení katastrů Novosady, Plačkov, Holešov a Židovské město. Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem.

2. světová válka

Čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schupo (Schutzpolizei). V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva (do 4. 5. 1945). Byly zavedeny potravinové lístky pro tři kategorie českého obyvatelstva – obyčejné spotřebitele, těžce pracující a velmi těžce pracující. Transporty místních Židů začaly v roce 1942. V letech 1942 – 1945 byl politický okres Holešov zrušen a jeho obvod rozdělen mezi politické okresy Hranice (obce soudního okresu Bystřice p. H.) a Kroměříž (obce soudního okresu Holešov).
Tato světová válka znamenala velké množství nevinných obětí na straně obyvatel, v Holešově zvláště při běsnění (vraždy bezbranných a nevinných) nadporučíka SS Bussela (nechán zastřelit na rozkaz velitele kasáren Mjr. Hübnera), zástupce velitele holešovských kasáren, který byl znám svou protičeskou záští. Znamenalo to také konec židovské komunity v Holešově.

Občané! Rudá armáda ... plakát Osvobození se Holešov dočkal v neděli 6. května 1945, kdy dorazili do města směrem od Přílep a Martinic kolem 9.30 hod. čsl. vojáci. Velitel armádního Sboru generál K. Klapálek si vybral za své stanoviště městskou radnici. Vojáci poté vyrazili na Hulín, kam už dorazily rumunské jednotky od jimi osvobozené Kroměříže. Po osvobození se ujal správy města revoluční národní výbor, který provedl očistu od fašistických a kolaborantských živlů. Postupně přecházely místní podniky do národní správy, aby byly následně znárodněny.

Stavba části letiště pro Aeroklub (řídící věž a hangár) Po roce 1948 bylo rozhodnuto o připojení obce Všetuly k Holešovu a to se dalším rokem stalo. Postupem času došlo k jejich úplnému spojení (výstavba sídlišť). Založení letiště se datuje do roku 1953, kdy byla do Holešova přesunuta vnitrostátní doprava ČSA z Otrokovic a tak lestiště až do roku 1981 sloužilo pro pravidelnou vnitrostátní dopravu. V roce 1960 došlo ke sloučení okresů Holešov a Kroměříž do okresu Kroměříž a tím i přesunu pravomocí do Kroměříže i ke zrušení okresního soudu.

Od roku 1971 probíhaly několik let práce na úpravě vodních kanálů v zámeckém parku. Po těchto úpravách došlo ke zpevnění zdí kanálů kamenem a celkové úpravě parku. V pátek 30. srpna 1974 byla otevřena moderní budova III. Základní devítileté školy s nadstandardním vybavením včetně plaveckého bazénu. V roce 1975 byla zahájena stavba nového závodu pro Dřevopodnik v Holešově – Všetulích (do té doby byla výroba roztříštěna po různých provozech) a v roce 1979 došlo již k stěhování.

Kašna na náměstíV létě roku 1998 započaly práce na rekonstrukci náměstí Dr. E. Beneše, které pokračovaly až do roku 2001, kdy byla dokončena střední část včetně nové kašny ve tvaru koule. Další rok byla přestavěna křižovatka u kostela na kruhovou.

V úterý 15. března odpoledne roku 2005, mimo pozornost běžného dění ve městě, se v kanceláři notáře JUDr. Petra Skopala na nám. Dr. E. Beneše stvrdil prodej a převod zámku Holešov do rukou města. Tím mohly začít dlouho potřebné opravy.

V březnu 2008 začaly práce na bourání prvních objektů a likvidace zpevněných ploch v prostorách budoucí Strategické průmyslové zóny Holešov. Provoz veřejného letiště, které se nachází uprostřed budoucí zóny, bude zachován maximálně do konce roku 2008. Meteorologická stanice, kterou vlastní Český hydrometeorologický ústav, zůstane v areálu i po vzniku zóny. První investoři zamíří do průmyslové zóny v roce 2010, její plný provoz lze očekávat v roce 2012. Celková rozloha zóny je 360 hektarů.

V květnu roku 2012 se začal stavět dlouho očekávaný jihovýchodní obchvat města. Propojí silnice II/490 (z Martinic do Holešova) a II/438 (z Holešova do Dobrotic) mimo zastavěnou část a odvede tranzitní dopravu ze směru Zlín – Bystřice pod Hostýnem. Se stavbou se vybudoval most nad železniční tratí z Holešova do Valašského Meziříčí a několik křižovatek, musel se přeložit vysokotlaký plynovod a stožár vysokého napětí.

V dubnu 2013 město Holešov přišlo o svůj nejstarší dům. Stál na nám. Sv. Anny č.p. 180 a byl postaven v 16. století jako bratrská fara a škola. Dům, který patřil do městské památkové zóny koupila soukromá firma a chtěla jej rekonstruovat. Bohužel to skončilo jeho demolicí i při nedokončeném průzkumu. Dům ve své původní podobě vypadal takto.

Zdroje informací:

  • Střípky z historie holešovska; Lubomír Bartošek, Zdeněk Stojan, Ludmila Plecháčková, Michal Barbořík; MěÚ Holešov 1999.
  • Malý průvodce po historických památkách města Holešova; Sestavila Marie Pečeňová; MKS a Městská knihovna Holešov 2002.
  • Kronika žhavých dnů; Miroslav Neumann; MěÚ Holešov 1998.
  • Rozptýlené památky na Holešovsku; Sestavil Vlastivědný kroužek Holešov; MěÚ Holešov 1994.
  • Židovské památky Holešova; Jaroslav Klenovský, Zdeněk Stojan, Ludmila Plecháčová, Jaromír Gogela; MěÚ Holešov 1999.
  • Holešov město a okres; Redakce: Metoděj Dobiáš, Pavel Štěpánek, Vladislav Zlámal; vydala Národohospodářská propagace Československa Praha, Brno, Bratislava 1935.
  • Zpravodaje města Holešova; MNV Holešov.
  • Holešovsko; Regionální měsíčník města Holešova; MěÚ Holešov.
  • Židovská encyklopedie; Holleschau
zpět na úvod nahoru

hostuje u blueboard hostingu
pracuje na redakčním systému Wordpress
vytvořil Ladislav Drábek © 2006 - 2017

dále zde najdete (nevím kudy kam - Mapa webu):